Evropská unie se ani po víkendové schůzce ministrů zahraničí "pětadvacítky" v rakouském klášteru Klosterneuburg nepřiblížila k východisku z patové situace okolo ústavní smlouvy.
"Čas na právní řešení ještě nenastal, ovoce dosud nedozrálo," vysvětlila na závěrečné tiskové konferenci hostitelka Ursula Plassniková, proč je třeba prodloužit "období přemýšlení".
Euroústavu sice ratifikovalo 15 států, ale loni ji zavrhla většina francouzských a nizozemských voličů. Nová pravidla hry společenství vyžadují pro vstup v platnost schválení ve všech 25 zemích.
"K žádnému průlomu nedošlo, debata nový recept nepřinesla," řekl ČTK slovenský ministr zahraničí Eduard Kukan. "Názory jednotlivých států byly rozdílné. Shoda byla snad jedině v tom, že období reflexe by se mělo prodloužit," dodal.
Po šoku z francouzského a nizozemského referenda už loňský červnový summit naordinoval unii roční lhůtu na rozmyšlenou. Výsledky zatím nejsou hmatatelné. Plassniková si alespoň pochvalovala, že "období nehybnosti skončilo" a že "proces není umrtven".
Zatímco šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn se domáhal jasnější jízdní mapy k přijetí euroústavy v roce 2009, v němž se odehrají volby do Evropského parlamentu, Nizozemec Bernard Bot si naopak myslí, že dokument je mrtvý. Podle průzkumů by proti hlasovalo ještě více Holanďanů než loni.
Zjevně se čeká, že nový elán a nápady přinese až německé předsednictví v prvním pololetí příštího roku; v této době se také odehrají volby ve Francii a Nizozemsku.
Šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier již přislíbil "podstatný návrh", jak s ústavou pohnout, a možná i přejmenování dokumentu. "Důležitý není název, ale obsah - společné hodnoty a cíle, evropský způsob života a pravidla hry," zdůraznila Plassniková.
V situaci, kdy EU zůstává vzdálena konsenzu ohledně dalšího postupu s euroústavou, šéf Evropské komise José Barroso čeká od červnového summitu souhlas se změnou přístupu: prodloužit čas pro hledání konsenzu o ústavě a mezitím zkusit dílčími vylepšeními a konkrétními výsledky změnit ovzduší v unii, překlenout propast odcizení a získat zpět důvěru Evropanů.
V současnosti si jen polovina z dotázaných v průzkumu Eurobarometr myslí, že se unie ubírá správným směrem.
"Buď se ponoříme do skepse a cynismu, anebo konkrétními výsledky pro občany připravíme půdu pro příští řešení," řekl Barroso. Prvním projektům ve sféře spravedlnosti a vnitra, například pokud jde o nelegální migraci, by měl požehnat už červnový summit.
"Vedlejším" produktem debaty o ústavním patu a špatné náladě mezi Evropany se jeví i volání po přestávce v dalším rozšiřování, jak se už projevilo v odkladu rozhodnutí, zda Bulhaři a Rumuni vstoupí do EU od 1. ledna 2007 či o 12 měsíců později.
"Potvrdili jsme, že chceme přijmout Bulharsko a Rumunsko od Nového roku. Pokud ovšem mezitím splní podmínky," prohlásil Barroso o vyznění debaty. Jedním dechem však upozornil i na sílící znepokojení nad možnostmi EU přijímat další zájemce.
"Proces rozšiřování EU je potřebný a nevyhnutelný. Nebráníme se vnitřní diskusi o absorpční kapacitě EU. Ale poslední čtyři kola rozšiřování byla úspěšná a neměla by se spojovat s touto debatou o efektivnosti institucí EU, jakkoli je potřebná," vyložil Kukan postoj Slovenska, vystupujícího často jako "advokát" chorvatského členství v EU.
Naopak francouzská ministryně pro evropské záležitosti Catherine Colonnaová zdůrazňovala, že unie by se nejprve měla zkonsolidovat, než přijme další zájemce. "Je třeba prozkoumat, zda evropská konstrukce unese nová poschodí...," prohlásila.
Zatímco Bulharsko a Rumunsko již mají vstup do EU jistý, ať v roce 2007 či 2008, v postavení kandidáta se nalézají Chorvati, Turci a Makedonci. Perspektivu členství EU již přislíbila také dalším balkánským státům. Stávající smlouvy však neumožňují více než 27 členů.
Navíc klesá podpora rozšiřování u veřejnosti, hlavně ve starých členských zemích, a to nejen v případě kontroverzní turecké kandidatury. I šéf české diplomacie Cyril Svoboda připustil, že EU nejprve potřebuje "politicky a mentálně" vstřebat předchozí rozšíření z května 2004.