Systém poskytování dávek sociální péče se zřejmě od roku 2007 změní. Do budoucna mají být místo současných 27 dávek pouze tři - příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Počítá s tím nový zákon o hmotné nouzi, který schválila Poslanecká sněmovna. Normu nyní dostane k posouzení Senát.
Cílem vlády je motivovat občany k tomu, aby si aktivně hledali práci a upřednostnili i méně placené místo či veřejně prospěšné práce před pouhým pobíráním dávek. Takto pracující potřební by nárok na dávky neztratili.
Příspěvek na živobytí by lidem vyplácel stát, doplatek za bydlení pak obce s rozšířenou působností. Doplatek by se lišil podle toho, jak vysoké jsou v jednotlivých regionech náklady na bydlení. Lidé, kteří by se náhle ocitli v tíživé situaci například kvůli živelní pohromě, by mohli stát požádat o "mimořádnou okamžitou pomoc" podobně jako nyní.
Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) prohlásil, že "zákon by měl určitým způsobem postihnout ty, kteří se dlouhodobě práci vyhýbají a nemají zájem svoji situaci řešit". "Zákon zvýhodní ty, kteří řádně pečují o své děti a své rodiny. Bude ale znevýhodňovat ty, kteří se chovají jiným způsobem," zdůraznil ministr. Změny ale podle mluvčí Škromachova ministerstva v žádném případě nemají poškozovat ty, kteří pomoc objektivně potřebují, cílem je přerozdělit dávky spravedlivěji.
Zákon o hmotné nouzi má nahradit dosavadní zákon o sociální potřebnosti. Je provázán s novým zákonem o životním minimu, které už nemá zahrnovat náklady na bydlení. Životní minimum sněmovna kvůli tomu navrhla snížit ze současných 4300 na 3126 korun, vláda původně počítala se snížením na 2870 korun měsíčně. Životní minimum se ale od ledna zvýší na 4420 korun.
Změna těchto částek se částečně odrazí i na výši dávek. Člověku, který by vzal práci za minimální mzdu, mělo podle původního vládního návrhu zůstat po zaplacení nákladů na bydlení 4615 korun měsíčně. Lidem jen se snahou najít si práci mělo zůstat 2870 korun, lidem bez snahy o 600 korun měsíčně méně, propočítalo ministerstvo práce a sociálních věcí. Nyní tento zůstatek činí pro všechny jen zhruba 2400 korun měsíčně. U rodiny s dvěma nezaopatřenými dětmi měl rozdíl podle snahy získat práci činit 3700 korun měsíčně, u matky samoživitelky s jedním dítětem ministerstvo rozdíl vypočítalo na 2500 korun.
Zákon za sociálně únosné náklady na bydlení považuje částku nejvýše do 30 procent příjmu osoby nebo společně posuzovaných osob, v hlavním městě Praze pak do 35 procent. Komunista Antonín Zralý tuto hranici neúspěšně navrhl sjednotit na 25 procentech. Sněmovna na návrh lidovce Vladimíra Říhy umožnila za osoby v hmotné nouzi považovat i bezdomovce nebo lidi, kteří byli propuštěni z vězení, léčebny chorobných závislostí či výchovných zařízení.
Náklady se zavedením změny Škromachovo ministerstvo odhadlo na 1,4 miliardy korun v příštím roce hlavně kvůli zavedení informačního počítačového systému. Na dávky chce ministerstvo dávat každý rok navíc asi čtvrt miliardy korun; v příštím roce by to mělo být celkem 10,6 miliardy korun. Kvůli odkladu účinnosti zákona z července 2006 na leden 2007 se tato suma možná sníží.