Téměř tisícovka studentů se v podvečer shromáždila v aule Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, aby debatovala s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Exprezident studentům mimo jiné řekl, že je považuje za první generaci, která není zdeformována komunismem. Ti jeho slova potvrdili zaměřením svých otázek. Více než dění kolem listopadu 1989 je zajímaly aktuální politické problémy Česka, Evropské Unie a globální společnosti.
"Dojalo mě to, ale snad mi to nevzalo řeč," poděkoval Havel za bouřlivý potlesk po příchodu do auly. Studenty hned v úvodu rozesmál poznámkou, že od roku 1968, kdy na stejném místě naposledy přednášel, se toho dost událo. "Byl jsem například prezidentem," řekl Havel a připomněl, že tento úřad stihl zastávat dokonce ve dvou státech, nejprve v Československu a pak v České republice.
Studenti ale exprezidenta nešetřili a hned první dotazy směřovali k problémovým momentům polistopadového vývoje. Ptali se například zda nelituje toho, že KSČ nebyla hned po revoluci postavena mimo zákon nebo toho, že se rozdělilo Československo. KSČ se zbavila všech čelných představitelů a prohlašovala, že se chce transformovat ve stranu demokratického typu, odpověděl Havel. "Společnost ale byla se stranou do té míry zapletena, že těžko mohla existovat vůle výrazně tu stranu změnit," dodal.
Studentům se přiznal, že rozdělení Československa prožíval velmi bolestivě. "Nejvíce mi vadilo, že nás rozdělily dvě politické strany," řekl. Rozhodnout přitom podle něho měli lidé, nebo alespoň parlament. Rozdělení ale přesto považuje za logické a smysluplné. "Slovenský národ si musel projít fází samostatného státu před tím, než se bude integrovat s národy jinými," řekl.
Havel před studenty obhajoval také svůj způsob výběru ústavních soudců. "Výběr jsem konzultoval s politickými kluby, předjednával jsem ho a zkoumal, jak velké politické důvěry či nedůvěry se ten který kandidát může nadít," řekl. Prezidentské pravomoci jsou podle něho definované v zásadě dobře, ale prezident by měl být volen v přímé volbě, aby měl jiný typ legitimity než politické strany.
Odmítnutí euroústavy ve dvou referendech podle Havla není žádnou tragédií. "Integrační proces nemůže taková příhoda zastavit, i když může ledacos zpomalit," řekl. Nepokoje ve Francii podle něho souvisí s masivní migrací a "stlačováním," které s sebou nese modernizace a globalizace. "Čím jsou si lidé blíž, tím více si jdou na nervy," uvedl. Multikulturalismus by měl podle Havla znamenat především vzájemný respekt. "Není nutné, aby se jeden druhému přizpůsoboval nebo se nějak podbízel," řekl.
V závěru debaty studenti Havla vyzvali, aby více přednášel a ptali se, zda by nechtěl vyučovat na nějaké univerzitě. "Nejsem dostatečně vzdělán, abych přednášel jakýkoliv konkrétní obor," odpověděl exprezident. "Můj život, ale byl dost dobrodružný a bohatý," dodal. O své spisovatelské činnosti nechtěl Havel podrobně hovořit. Přiznal ale, že píše knihu a má v hlavě námět na divadelní hru.