Podle českého premiéra Jiřího Paroubka by se měl britský návrh rozpočtu Evropské unie "minimálně velmi dobře zvážit". Návrh, který podstatně snižuje pomoc deseti novým členům unie, není jen nevýhodný a navíc uvolňuje pravidla pro čerpání této pomoci, řekl Paroubek.
Jeho postoj kontrastuje s názorem polského premiéra Kazimierze Marcinkiewicze, který britský návrh považuje za nepřijatelný. Rovněž maďarského premiéra Ference Gyurcsányho návrh zklamal, protože udržuje rozdíly mezi starými a novými členy unie. Nadšená není ani Francie, které se nelíbí navrhovaná podoba slevy z britského příspěvku do pokladny EU.
Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, jehož země v červnu navrhovala předcházející vyšší rozpočet, řekl, že unie by mohla na základě britského návrhu dosáhnout shody o rozpočtu, pokud se jí podaří získat podporu ve východní Evropě.
"Myslím, že bychom to měli minimálně velmi dobře zvážit," řekl Paroubek. "Samozřejmě, že jsme o tom měli jinou představu. Ale upřímně řečeno, pokud bychom dostávali ty objemy z lucemburského návrhu..., tak bychom se dostali do problémů, zda bychom to byli schopní vůbec vyčerpat."
"Já osobně to považuji za nejen nevýhodné," dodal Paroubek s tím, že stanovisko musí přijmout celá vláda. "Máme možnost to buď odmítnout a trvat na těch předchozích návrzích, s čímž Britové nebudou souhlasit." Další možností je britský návrh přijmout "s tím, že tady bude přece jen flexibilnější možnost čerpání".
Paroubek také připomněl, že ČR dostane i podle omezeného rozpočtu "násobky těch peněz, které dostáváme dosud... Ta částka se bude pohybovat někde kolem 90 miliard korun ročně".
Noví členové by proti původnímu návrhu přišli o 14 miliard eur. Pro ČR by návrh znamenal ztrátu asi 2,1 miliardy eur (61 miliard Kč) z původně očekávaných zhruba 25 miliard eur.
Zlepšily by se ale zároveň podmínky čerpání peněz. Doba nutná na vyčerpání by se do roku 2010 prodloužila o rok na tři až čtyři roky. Unie by rovněž financovala až 85 procent ceny projektu, zatímco dosud to nejčastěji bylo 75 procent.
Podle polského premiéra Marcinkiewicze to je nepřijatelné. "V této formě není tento rozpočet pro nás přijatelný," řekl polský premiér. "Nerespektuje princip solidarity."
"Namísto reforem jsou v tomto návrhu škrty... v sumách určených na rozvoj nových členských zemí," dodal polský premiér.
"Návrh je zklamáním..., protože celkem vzato nepomáhá střední a východní Evropě, aby dohnala bohatší členské státy, ale uchovává rozdíly," prohlásil předseda maďarské vlády. I on však označil za pozitivní uvolnění pravidel pro čerpání unijní pomoci.
Francouzské ministerstvo zahraničí vyzvalo Londýn, aby přijal "podstatnou a trvalou" reformu svého rabatu. "Odmítnutí zahrnout výdaje na rozšíření unie do výpočtu britské slevy je nepřijatelné - z finančního hlediska i z hlediska solidarity a rovnosti," uvedlo prohlášení. Ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy řekl, že "britské návrhy nejsou takové povahy, abychom mohli dosáhnout dohody".
Británie podmiňuje podstatnější změny ve slevě, kterou vyjednala v roce 1984 tehdejší premiérka Margaret Thatcherová, reformami evropské zemědělské politiky. Ta je výhodná zase pro Francii.
"Britské myšlenky by mohly být slibné, pokud je mohou kolegové z východní Evropy podpořit a pokud britská delegace bude ochotná k dalšímu úsilí stran britského rabatu," řekl lucemburský premiér a ministr financí Juncker.
Usoudil, že EU "musí nalézt řešení", a vyslovil politování, že ztratila šest měsíců - z hlediska struktury se lucemburský červnový projekt od dnešního podle něj prakticky nelišil.
"Je to malý, ale nedostatečný krok kupředu," komentoval dnes večer nizozemský ministr financí Gerritt Zalm a předpověděl tak náladu, která bude zřejmě provázet jednání příštích dní.
Nizozemsko však oceňuje, že návrh předpokládá snížení jeho příspěvku do pokladny EU. Nizozemsko patřilo mezi pět zemí, které odmítly předcházející lucemburský návrh rozpočtu.