Administrativně omezovat zaměstnávání lidí z nových členských zemí je zbytečné, ba kontraproduktivní, vzkáže Evropská komise ve středu "starým" členským státům EU.
Předloží ekonomické argumenty, které by je měly přesvědčit, že nemá cenu dál aplikovat přechodné období na volný pohyb pracovníků z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska.
"Volný pohyb osob patří mezi základní hodnoty Evropské unie. Nelze najít ekonomické argumenty, které by umožnily tuto hodnotu zpochybnit," komentoval chystanou zprávu komisař Vladimír Špidla.
Odmítl předpovědět, které státy po dvou letech od rozšíření EU své pracovní trhy otevřou po vzoru Británie, Irska a Švédska. Odhadl však, že by mohly být "tři až čtyři". Znamenalo by to, že z 15 bývalých členských zemí by restrikce dál pěstovalo osm nebo devět.
"Komise doporučuje, aby členské státy bedlivě zvážily, zda je nezbytné pokračovat v přechodném období ve světle situace na jejich pracovních trzích," píše se opatrně ve zprávě.
Podle interních zdrojů si Německo a další velké země velmi nepřály tvrdší jazyk. Formulace jsou proto ostýchavé: "Komise věří, že tato zpráva poskytne členským státům nezbytné informace, aby mohly vyhodnotit svůj přístup ke druhé etapě přechodného období."
Protože EK nemá právo v této věci cokoli vládám doporučovat, soustřeďuje se na hru se statistickými údaji. Dokazuje na nich, že po předloňském rozšíření EU nedošlo k žádnému masovému přesunu obyvatel z nových zemí do starých, ani k němu nedojde.
Míra zaměstnanosti občanů z nových zemí v "patnáctce" je zhruba stejná jako domácích a podstatně vyšší než migrantů z oblastí mimo EU, kterých ostatně ve "staré" unii žije mnohem víc než lidí z nových zemí.
Zpráva zdůrazňuje, že přechodné období je zbytečné, protože lidé se tak jako tak přesouvají podle zákonů nabídky a poptávky - například do Norska, které v souladu s EU zavedlo omezení, směřovalo víc lidí než do Švédska, jehož trh je otevřen, ale nabídka míst je slabší.
V žádné ze zemí, které otevřely nebo pootevřely pracovní trhy, nezpůsobil příchod pracovníků z východu nárůst nezaměstnanosti.
Ukazuje se, píše EK, že příchozí se netlačí na obsazená místa, ale naopak zaplňují mezery na pracovním trhu. Velmi často se stalo, že práci a pobyt legalizovali lidé, kteří v dané zemi už pracovali na černo. Začali platit daně, sociální pojištění a pomohli tak ekonomice.
"Je pozoruhodné, že nezaměstnanost v EU od rozšíření klesá," podotkl Špidla. "Není to žádný zázrak, ale pohyb o 0,4 procenta přesahuje statistickou chybu.
Ve starých zemích vzniklo víc pracovních míst, než kolik zaniklo, právě v důsledku rozšíření - například proto, že se výrazně zvedl vývoz do nových zemí. Naopak rušení pracovních míst v důsledku stěhování podniků na východ je zanedbatelné."
Z čísel, které komise shromáždila, vyplývá, že legální pracovníci z nových zemí představují v 15 bývalých státech EU 0,4 procenta pracovních sil, zatímco lidí z oblastí mimo unii je 5,1 procenta.
Jediné Irsko hlásí dvě procenta ze střední Evropy a tamní tisk přinesl zprávy o napětí, které začíná masová přítomnost Poláků či Litevců v některých místech vyvolávat.
Podle EK však nenasvědčuje nic tomu, že na irském trhu vznikaly vážnější problémy; naopak, tamní firmy lákají další imigranty.
Vlády musí EK do 1. května nahlásit, zda budou v omezeních pokračovat další tři roky. Pokud to neudělají, má se za to, že jejich pracovní trh je otevřen. Komise jim připomene, že ani takové rozhodnutí není nezvratné; v případě prokazatelného napětí lze restrikce obnovit.
Rakousko a Německo již sdělily, že své trhy neotevřou. Opačný záměr naznačily Finsko, Španělsko a Portugalsko. Ostatní - Belgie, Francie, Itálie, Dánsko, Nizozemsko, Řecko, Lucembursko - se rozhodnou do konce dubna. Očekává se, že většina neumožní zcela volný pohyb, ale zavede pružnější režim než dosud.