Měnový výbor amerického Federálního rezervního systému (Fed) podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o další čtvrtinu procentního bodu na 4,75 procenta, nejvýše za pět let. Centrální banka USA k takovému kroku přikročila v zájmu potlačení inflace již popatnácté za sebou, tentokrát ale poprvé pod vedením nového šéfa Bena Bernankeho. Zároveň naznačila, že v nejbližší době bude ještě v přitvrzování měnové politiky pokračovat.
Základní mezibankovní sazba, která v americké ekonomice určuje ostatní úvěrové náklady, je nyní nejvýše od dubna 2001. Je také výrazně nad jedním procentem, kde byla ve chvíli, kdy v červnu 2004 zahájil Federální výbor pro operace na otevřeném trhu (FOMC) postupné zvyšování sazeb po čtvrtině procentního bodu.
V prohlášení, které doprovází rozhodnutí Fedu, FOMC stejně jako v lednu sdělil, že možná bude zapotřebí další přitvrzení politiky. Dal tak najevo, že mu vyhovuje očekávání finančních trhů, podle něhož se sazba v nejbližších měsících zvýší nejméně na pět procent.
Na vyhlídku dalšího zvyšování úroků odpověděl devizový trh nákupem dolarů a zvýšením jeho kurzu vůči euru o zhruba třetinu centu na 1,2040 USD. Klesly naopak americké akcie a kurzy dluhopisů. Těm se přitom zrcadlově zvýšily výnosy, které představují dlouhodobé úrokové sazby.
Dnešní krok se všeobecně očekával, protože Bernanke při svém letošním nástupu vyhlásil, že u úroků bude pokračovat v politice svého slavného předchůdce Alana Greenspana. Fed postupně zvyšuje sazby, aby preventivně zabránil růstu inflace pod vlivem slušně rostoucí ekonomiky. Jeho cílem je dostat sazby na zhruba neutrální úroveň, kde jejich úroveň ekonomiku ani nestimuluje, ani neutlumuje.
Podle řady ekonomů údaje z ekonomiky nasvědčují tomu, že na žádoucí úroveň se již Fed se sazbami dostal. Bernanke se svými kolegy tak nyní stojí před delikátním úkolem rozhodnout, kdy zvyšování úroků ukončit.
Dnešní sdělení FOMC poněkud zklamalo ty, kteří čekali, že Fed bude vzhledem k oslabení ekonomiky na konci loňského roku signalizovat zastavení růstu úroků. "Fed naznačuje, že na dalším zasedání 10. května asi dojde k dalšímu zvýšení sazeb. Říkají, že možná bude zapotřebí další přitvrzení politiky, takže to nevypadá, že by viděli v ekonomice dost slabých míst na to, aby je to opravňovalo k pauze," řekl hlavní ekonom firmy A.G. Edwards & Sons Gary Thayer.
Zvýšení úroků znamená vyšší náklady pro americké spotřebitele i firmy, to znamená, že je nutí k menšímu utrácení na dluh a investování a většímu spoření. Sazba stanovována Fedem je základním měřítkem, od něhož se odvozují úroky u milionů firemních a spotřebitelských úvěrů.
Fed ve sdělení rovněž vyjádřil optimismus ohledně nynějšího podnikatelského klimatu, čímž rovněž podpořil vyhlídky na další růst sazeb. "Hospodářský růst v nynějším čtvrtletí výrazně oživil, avšak zřejmě se zmírní směrem k udržitelnějšímu tempu," uvádí se v prohlášení.
Americká ekonomika by v prvním letošním čtvrtletí měla výrazně oživit z útlumu z konce loňského roku, kdy v posledním čtvrtletí rostla jen o 1,6 procenta. Pro druhé pololetí nicméně ekonomové Fedu předpovídají zpomalení, protože počítají s útlumem trhu bydlení. Na ten doléhá růst hypotečních úroků, který měl proti zvyšování krátkodobých úroků zpoždění a začal až ve druhé polovině loňského roku.