Nebýt zraněného stehenního svalu, prožíval by český fotbalista Tomáš Rosický nejbáječnější chvíle své kariéry. Po přestupu do Arsenalu fotbalově pookřál, rudý dres londýnského klubu vždy patřil mezi jeho vysněné mety, a prožívá tak vlastní fotbalový sen v reálném životě. Jenže Rosickému naplnění jednoho snu nestačí, chce v těžké anglické lize vynikat a patřit mezi ústřední postavy klubu.
Když před třemi lety poprvé probleskly zákulisní zprávy, že Rosického sledují skauti Arsenalu, bylo z toho pořádné pozdvižení. Kdejaký expert se vyjadřoval, že fyzicky méně odolný a technicky založený fotbalista nemůže přechod do tvrdého britského fotbalu zvládnout.
Spekulace podpořil nepřímo samotný Arsenal, který se do angažování Rosického dlouho příliš neměl. Podle všeho ale trenér Arséne Wenger jen čekal na příhodný okamžik, až bude odchovanec pražské Sparty na Premier League dostatečně připraven.
Ten okamžik přišel 25. května letošního roku, kdy Rosický uprostřed tréninkového kempu národního týmu odletěl do Londýna v doprovodu svého manažera Pavla Pasky a blesková cesta vyústila v podpis životního kontraktu.
Od té chvíle se záložník nemůže nabažit toho, že je součástí skvěle pracujícího stroje s názvem Arsenal FC. "Jaké jsem měl dosud v Londýně největší problémy? Vůbec žádné. Tady se problémy rychle řeší a nebýt mého zranění, nemá zatím angažmá jediný kaz," svěřil se Rosický během sobotního setkání s českými novináři ve městě nad Temží.
Na krásy Londýna příliš času zatím neměl, každý turista uvidí za dva dny více, než Rosický během měsíčního příjezdu na zahájení přípravy. Náročný program a doléčování zraněného stehenního přitahovače mu zatím zabírají veškerý čas. "V centru města jsem ještě nebyl a na nákupech pouze jednou, když jsem potřeboval nakoupit pár drobností," naznačil, že fotbal dokáže jeho denní program spolehlivě naplnit.
Už v Dortmundu si Rosický zvykl na vysoký standard klubových služeb. "Občas přišlo do kabiny pár lidí, kteří nabízeli různé služby a zajistili potřebné věci. Jenže tady to je všechno na mnohem vyšší úrovni, protože klub zaměstnává jednoho člověka, který tyto věci má v náplni práce," vysvětluje rozdíl mezi dvěma věhlasnými kluby.
Klubový zaměstnanec je s Rosickým nyní v každodenním styku, neboť mu pomáhá najít ideální bydlení. Po krátké hotelové epizodě se Rosický ubytoval v apartmánu pronajatém od Arsenalu. V něm může být do doby, než si najde svůj domov.
Hledání však není jednoduché. "Už jsme toho projeli hodně, ale ještě vybráno nemám. Trochu za to může i zranění, protože musím trávit takřka celý den v tréninkovém centru a když dorazím k večeru domů, jsem tak unavený, že už se mi nechce nic objíždět," svěřil se.
Fotbalově se ale cítí v sedmém nebi. "Arsenal se mi vždy líbil, jeho kombinační hra mě přitahovala," pochvaluje si, jakým způsobem se v klubu hraje. Není prý ale idealista a dobře ví, že právě hráče Arsenalu může tvrdá anglická liga poznamenat. "Je jasné, že proti takové hře bude chtít každý najít protizbraň a budou to někdy pořádné bitvy," předpovídá průběh soutěže.
Už na jejím startu Rosického tým v sobotu klopýtl s Aston Villou. "Jen se ukazuje, jak moc vyrovnaná soutěž to bude. Samozřejmě že se od nás výhra čekala a měli jsme i výraznou převahu, jenže soupeř dokonale bránil v deseti lidech," nedělal ze ztráty bodů velké závěry.
Ostatně nerad prý hodnotí hru, na které se sám nepodílel. Sobotní duel sledoval za lavičkou náhradníků a byl tudíž v bezprostředním styku se spoluhráči. I on si mohl zblízka užívat fantastickou kulisu, která zápas provázela.
"Byla to opravdu nádhera, fanoušci byli skvělí. Čekali vítězství a hnali nás stále dopředu. Až do poslední minuty se zdálo, že ten zápas můžeme otočit," chválil diváky, kteří se na jeho start těšili, zvlášť po vydařené premiéře v Záhřebu.
"Tam se nám druhý poločas skvěle vydařil, bylo fajn být součástí mužstva, které šlo tak jistě za výhrou," vrátil se Rosický krátce ke svému prvnímu soutěžnímu startu v dresu "Kanonýrů".
Právě v odvetě s chorvatským klubem se může poprvé představit na novém Stadionu Emirátů, kde se bude utkání ve středu hrát. "V sobotu jsem poprvé trénoval s míčem, ale zda se dám do středy do pořádku, není jisté. Na další klubové zápasy i na kvalifikaci reprezentace už ale budu určitě v pořádku," vyslal optimistickou zprávu reprezentačnímu trenéru Karlu Brücknerovi.
Arsenal zatím Rosického zranění neznepokojuje. "Říkali mi, že to je hodně obvyklé u nových hráčů v Anglii. Trénink je přece jen trochu odlišný a tělo na to reaguje různým způsobem. Třeba si to vyberu teď, a pak už to půjde bez potíží," věří v lepší časy.
Optimismus v jeho talent a píli mají i fanoušci, kteří se prý těší na to, až dvojice Rosický - Walcott začne připravovat šance pro kanonýra Henryho. "Pro klub je jen dobře, že se mladý Walcott hned napoprvé ukázal v v dobrém světle. S výjimkou Hoyta, který v sobotu také hrál, to byl jediný Angličan na hřišti, což pro fanoušky hodně znamená," všiml si pětadvacetiletý záložník.
V šatně Arsenalu je totiž hodně internacionální seskupení. "Je to velká změť jazyků. V jedné chvíle uslyšíte najednou z různých stran kabiny angličtinu, francouzštinu, španělštinu i němčinu, ale nikomu to vůbec nevadí," prozradil z klubového zákulisí, které je jinak v rozhovorech s ním zapovězené tabu. Velký klub si svoje úspěšné know-how dokonale chrání a fotbalisté to plně respektují.
Rosický si zase dokáže chránit své soukromí. Úvodní týdny s ním trávil v Londýně otec Jiří, v týdnu před prvním domácím zápasem dorazila i maminka. Brzy už je ale vystřídá přítelkyně, modelka Radka Kocurová. A možná dorazí právě včas, aby byla u toho, až Rosický definitivně vybere svou budoucí londýnskou adresu.